Rakousko :

Přítok Innu za zastávkou Innst-Pitztal -5.7.2007 den desátý 8.10 hod. tachák 9 283 km. Vstávali jsme v 6.00 hodin a po raním kolotoči odjeli za deště zase po osmé hodině. Ještě že jsme balili před deštěm. Místo kde jsme přenocovali ráno, na rozdíl jak je tomu ve valné většině případů, vypadalo o moc lépe než večer. Na břehu říčky po ranní hygieně a zuby to zrovna nebyly, těma se na sedle nesedím namazán baby avirilem razíme dále podél Innu.

Cesta je jako podél Labe. Železnice, silnice, dálnice, pole a hodně zalidněný, byl jsem zklamán, ještě že to odlehčily okolní vysoké hory. Před Insbruckem jsme se poztráceli sraz byl před kostelem ale je jich tam moc, tak za pomoci SMS jsme se našli až před teologickou fakultou. Za deště jsme jeli dál, chvilku po jedné i druhé straně řeky a museli jsme dělat přestávky v závislosti na hustotě srážek. Skončili jsme v kempu, který se za dvě hodiny naplnil Rumuny v montérkách a očividně tam nebyli na zájezdě. Jirka ručně pere prádlo, má všechno mokrý i to co veze v brašnách, a že si ho za peníz dá uschnout do automatický sušičky. Byla to pračka, tak se mu to ručně vyprané prádlo pralo znova. Další pokus dopadl už lépe, Jiří vítězně vytahuje ze sušičky napůl mokré prádlo. Já i Dominik máme brašny nepromokavý tak máme věci sice smradlavý ale co je důležitý, suchý. Za deště uleháme, Jiří a já do stanu, Dominik vedle kol, pod plachtu. Ujeto 91km, pořád mírně z kopce, takže nenastoupáno skoro nic.

Kemp u Innu - 6.7.2007 den jedenáctý 8.15 hod. tachák 9 374 km. Ráno z kempu podél řeky je to hrozná nuda, ve městě Swac jsme si dali cukrárně kafe a vzájemně jsme se ztratili. S Jirkou jsem se sešel ještě ve městě a Dominik počkal ve 20 km vzdáleném Jenbachu. Střídali jsme břehy než nás skřípla k řece dálnice a dalo se přejet dál jen po rozestavěném mostě, kde byl samozřejmě zákaz vstupu. Naproti nám přišel pán v obleku, který vůbec nenadával, jen nám řekl, jak se co nejdříve odtamtud vypařit. Ve městě Vergl jsme odbočili podél potůčku na St. Johan do hor, dál se ta nuda nedala vůbec vydržet. Veselejší krajinou přejíždíme sedlo 870 m.n.m. zase padáme podél železnice a dalšího potůčku který stéká ze sedla na druhou stranu ke zmíněnému městečku. Lavička na návsi, cigáro, odpočinek. Lavičky jsou ze dřeva a hodně dlouhý třeba 6 metrů to asi aby se tam všichni sousedi vešli. Zvon na kostele odbijí půl šestou, jdu si koupit do sportu návleky na kolena. Prodavačka je mladá blondýnka, která má na zubech přilepené moderní barevné armovací rovnátka, na které jí koukám, vysvětluji a ukazuji co chci. Fascinovaně zase ona kouká na péra co mám zapíchnutý v cyklistický přilbě a nechápe co chci. Když jí to svou hodně lámanou mezinárodní řečí důrazně vysvětluji, chlapy se řežou smíchy. Odcházím zklamán, neměli mojí velikost. Po pár kilometrech u statku nabíráme vodu, odbočujeme do prudké stráně a přes hodně komplikované dohadování o místo ke spánku, natahuji v lese plachtu pod kterou, po večeři kterou Dominik uvařil a Jirka odmítl, společně uleháme. Drobně prší. Ujeto 92 km. Nastoupáno 830 metrů.
Zde si můžete kliknout na Fota moje a Dominika.

Fota na www.usti.blog.cz : JurAlp 07

Pokračování : Cyklo expedice Jur-Alp 2007 č.8