Švýcarsko :

Za Baulmes - 28.06.2007 den třetí 8.15 hod. tachák 8 796 km. Vstáváme, flek byl 10km severozápadně od Neuchatelského jezera. V noci se z Petrova stanu ozývalo vzdychání a převalování, asi se trápil kvůli ztrátě telefonu. Ráno mobil našel v kabelce na řidítkách do který se asi třikrát večer koukal, blbec. Vaříme kuskus čaj a kafe.Vyrážet jsme chtěli co nejdříve, ale nedařilo se, zatím jsme se před osmou hodinou nevyhrabali. Po úbočí Jury sjezd k městu Neuschatel, vesničky a příjemná krajina, vinice, pěstují tu prý výborná vína, které se nedají koupit nikde jinde než jen ve Švýcarsku, domu jsem ale žádnou nedovezl. S kolem, kolem jezera to je horší jezdí tu moc aut a vše je něčí, nebo někoho, třeba zrovna ten Schumacher z F-1 tu má baráček, ale vedle silnice vedou zpravidla cyklostezky. Ve městě nákup v samoobsluze. Na oběd jsme si zajeli na nábřeží jezera kde jsme nákup zčásti zlikvidovali. Na Bern jsme frčeli mezi polema se zeleninou, žádná krása to nebyla a Petr zase píchal, pro jistotu přední kolo, to poprvé, před tím to byly jen zadní. Trochu sem se naštval, protože jsem mu dal už druhou duši, kterou při výměně zase urval u ventilku, jako tu první. Steky sem s ní šlehnul do lesa, no ani sem ji nemohl sebrat po svém uklidnění, protože se zachytla na větev stromu, asi tam visí dosud, pardon. Na mapě je ve městě Kerzers vyznačená cyklo-opravna, tak jsme tam jeli, byli tam dvě opravny jedna normál, druhá kamarádštější asi jako u Johnyho v Ústí, ale větší a samozřejmě dražší. Petr my koupil novou duši za 11,- frantíku, ale kterou my při pozdějším defektu stejně vzal. Je programově hodný chaosář, když mu třeba řeknu po ubalení cigarety jestli nemá zapalovač, protože nevím kde ho mám a jsem pohodlný ho hledat, tak se slovy "to víš že jo Mílo" začne plácat po kapsách koukat do kabelky na řidítkách skoro vždy ho našel na posledním místě a ochotně kámošovi zapálil. Tím mě jestli my rozumíte, zároveň ponížil za mojí pohodlnou neomalenost i lenost. Večer se dohadujeme kvůli místu na spaní a to nejen dneska, to byl většinou důvod sváru. Petrovi to bylo asi jedno, nikdy nic co byl s námi nevím proč, nekomentoval. Dominik říkal že mu to je jedno, ale asi mu to jedno nebylo, chtěl co nejdřív mít připravený věci na noc a babrat se s fotkami, vařičem nebo mokrýma hadry. Jirka - podřizuje se většině, buď je hodně veselý nebo hodně kyselý ale do dvou hodin se zprůměrňuje a je to OK. Já furt jen hledám rovinu s více pod hlavou. Dneska byl Jirka i já šťastný, les za loukou, večer vlahý, rovina s více pod hlavou a zázrakem - bez deště. Petr stavil stan, my jsme šli na "dorodrůžo" pod širák. Únava, vaření měl sem od chlapů gulášovou polévku s bagetou, přežil jsem to. Pěkný večer, flek, povídání, 5 km před Bernem. Ujeto 98 km. Nastoupané metry nestojí za řeč.

Před Bernem - 29.06.2007 den čtvrtý 7.45 hod. tachák 8 894 km. Lehká snídaně a odjezd na hlavní město který prý, jak pravila má 85letá máma, není hlavní. Důvody neznám, ale věřím jí. Při návratu na cyklostezku č. 8 přes most, který vedl přes řeku Aare jsem koukal, z mostu, že je Petr nahatý, koupal se, je to hodně čistotný kovář! My ostatní jsme zatím jeli na "čistotu" z domova. V předměstské samoobsluze jsme se dlouho zdrželi, něco pojedli a začali s blouděním po Bernu, jako v každém cizím velkém městě. Je to pěkné město plné kol, jsou zaparkované snad všude, a jsou jích tisíce. Nekecám. Projeli jsme zátarasy, hlídkou vojáků a policie, kolem ambasády USA k řece, podél ní pokračovali kolem malého letiště(tam jsme trochu odpočívali) na město Thun, kde začalo 16 km stoupání do sedla 1167m.n.m. Snědl jsem matesy co jsem si koupil ráno a olejem namazal řetěz, dříve když sem nebyl "chabrus na pajšl" jsem ho pil, při své krkavosti jsem byl rád že posloužil alespoň tak. Bylo vedro, v půlce se my udělalo hrozně blbě, asi to bylo z hladu. Ve vesnickém krámku jsem si nakoupil koblihy, dort a sladkou limonádu. Jiří chytnul jediný klíště expedice. Dominik jede do kopců první, Petr ho honí, pak mezera a já s Jirkou. Já jedu "na důchodce" převod 28 : 34, Jirka 22 : 32 jede pomaleji a pořád, já ho předjedu ale víc odpočívám tak se potkáváme a vzájemně se i hlídáme. Chlapy jsou zatím hodný čekají na kopcích a odbočkách. Ze sedla padáme na 840 m.n.m. Při sjezdech si to moje unavené tělo rychle zvykne na to pohodlné svezení a jak začne stoupání tak se vzpouzí a odmítá šlapat nevím jestli to je pohodlností, stářím nebo čím, ale jak říká jeden můj kamarád : kopce to je koření cyklistiky. A koření, pro různorodé vůně, aroma nebo štiplavé pálení mám rád. Třetí stoupání ale tělo už hodně odmítalo a ve vesnici kde byla odbočka naším směrem byla cedule - Camping 4 km, zavolal sem hele a ukázal prstem, žádný protest. Za hodinku, teplá sprcha, vaření - jídlo, čaj, kafe. Nabíječky se roztočily jako kola pětiletek. Lidová cena za kemp pro 4 osoby a 2 stany 30.- CHF. Nad námi majestátní skalní masiv, za námi horská řeka, to vše trochu kazilo věčné poprchávání. Ujeto 77 km. Převýšení 1 050 metrů.

Fota k této části : Na http://www.usti.blog.cz/ : Galerie. Na Pamoramio : Pekky, Dóma, Šífak. Na blogu Dominika.

Pokračování příště : Cyklo expedice Jur-Alp 2007 č.4